Pralinko, nezlob se!

Základem hry je systém hry Člověče nezlob se.

Nadstavba:

Hra je určena maximálně čtyřem hráčům.

Místo běžných figurek jsou zde maketky pralinek.

Herní plán

Herním plánem je ubrus představující stůl s košíčky na pralinky, jež jsou zároveň i políčky herní trasy a dále talířky, coby políčky pro výchozí postavení (Domečky), kde figurky—pralinky čekají na nasazení do hry. Herní plán čítá 56 polí trasy hry, čtyřikrát čtyři políčka Nebíček každého hráče, kam se snaží dostat své pralinky a čtyři velká pole Domečku (talířky), odkud každý hráč vychází.

Čtyři z 56 políček herního plánu jsou tzv. Kouzelné košíčky, osm políček jsou tzv. Tuplovaná dobrota a čtyři políčka „Mlsoun mlsná“ - o těch vám povím dál.

Hra

Nasazení pralinek do hry

Každý hráč může nasadit do hry - na cestu - pralinku jen v případě, že mu při hodu kostkou pane hodnota šest. Pokud je v tomto po tři kola neúspěšný, ve čtvrtém kole již nasadí automaticky, hodí si kostkou a hodnotu, jež mu padla, použije k postupu vpřed. Hodí-li však tentokrát šestku, zůstává stát na místě - jakoby nasadil a vyhodil si pralinku zároveň. Může tak učinit fyzicky.

Pan Fouquete

Nejprve si hráči vylosují Mistra cukráře - pana Fouqueta.

Mistrem cukrářem bude hráč, kterému v hodu kostkou padne nejvyšší číslo. V tomto losování hází jako první nejmladší hráč.

Úkolem Mistra cukráře je dohlížet nad dodržováním pravidel a soudit sporné situace.

Prvním úkolem Mistra cukráře je určit, který ze čtyř kouzelných košíčků bude v dané hře tím kouzelným.

Druhým úkolem je stanovit prvního hráče.

Pokud dva hráči chtějí stejné pralinky do hry a nemohou se dohodnout, Mistr je rozsoudí hodem kostky (hází on), přičemž sám předem určí, zda ve sporu zvítězí menší či větší hodnota (nemusí to být vyšší, jak je zvykem).

Kouzelný košíček

Na herním poli jsou čtyři košíčky s korunkou. Mistr cukrář na začátku hry určí, které z těchto políček bude plnit funkci Kouzelného košíčku.

Kdykoli některý hráč na toto políčko vstoupí, může hodit kostkou ještě jednou. Padne-li mu šestka, smí si kteroukoli pralinku vložit do Nebíčka - i tu, která je dosud v Domečku. Pokud padne jiná hodnota, musí do Nebíčka umístit právě tu pralinku, jež stojí na políčku Kouzelného košíčku. Pro každého hráče je Kouzelný košíček kouzelným jen jednou za hru. Tzn., že použitím se jeho kouzelná moc vyčerpá a pokud na něj stoupne jinou pralinkou znovu, kouzlo už „nebude fungovat“.

Hráč ale může projevit dobrou vůli a pomoci spoluhráči, který zrovna nemá žádnou pralinku na cestě, k nasazení tím, že se vzdá kouzelné moci košíčku ve prospěch toho hráče a on bude moci nasadit do hry jednu pralinku, aniž by mu padla šestka. Pokud se hráč takto šlechetně zachová, smí moc kouzelného košíčku použít, v případě, že se mu v této hře znovu podaří na něj stoupnout. A to hned dvakrát!

Tuplovaná dobrota

Toto políčko se ve hře nachází osmkrát - na každém vrcholu hvězdy, kterou trasa tvoří. (Ty košíčky se usmívají.) Vstoupí-li na něj hráč, může házet ihned ještě jednou a postoupit dále o počet políček, který odpovídá hodnotě, jež mu padla. Ovšem pouze s pralinkou, kterou na Tuplovanou dobrotu vstoupil.

Mlsoun mlsná

Má-li hráč před některou ze svých pralinek na cestě (je to ten mračící se flek od čokolády na ubruse) toto políčko v dosahu a padne mu hodnota, která jej na toto políčko dovede, musí táhnout právě touto pralinkou a na políčko vstoupit. Mistr cukrář dohlíží na dodržení i tohoto pravidla a hlásí: „Jsi mlsoun mlsná, přejedl ses pralinek!“ Postižený hráč musí hodit kostkou a přizná hodnotu, která padla. O tolik políček se musí vrátit zpět na cestě. Dostane-li se takto na políčko Tuplovaná dobrota, hází ještě jednou a svůj postup zpět prodlouží o tolik políček, kolik mu kostka velí. Totéž musí udělat, padne-li mu šestka. V tomto případě nemůže nasadit do hry pralinku, která je dosud v Domečku a za normálních okolností by ji po hodu šestky do hry nasadil.

V okamžiku, kdy jeden z hráčů dovede do Nebíčka všechny své pralinky - zvítězí, políčko Mlsoun mlsná pro zbylé hráče přestává platit a jeho pravidla se již dále neuplatní.

Kostka

A nakonec vám povím o kostce. Po vzoru pana Fouqueta nepoužíváme klasickou šestistrannou kostku, ale „kostku“, která má stěn rovnou dvacet! Hra je tak rychlá a mnohem zajímavější. Jestli se na to ale necítíte, můžete používat tu obyčejnou. U naší kostky potřebujete pro nasazení čísla 5, 10, 15 a 20. U běžné jen 6. Ale to už znáte. Každopádně, ať použijete, kterou chcete, poradím vám něco! Aby vám kostka nespadla ze stolu, nebo nepobořila figurky, tedy, pardon, pralinky, dejte si do prostřed herního plánu silnostěnnou skleničku, nejlépe bez vzorku či jiného zdobení, aby do ní všichni hráči a hlavně soudce - Mistr Fouquet, dobře viděli. Do ní upustíte kostku. Ta ve skleničce hezky poskakuje a ručím vám za to, že neuteče a nenapáchá na stole žádné škody.

Nu a pro silnější povahy mám ještě jedno zpestření: když stojíte před Nebíčkem a nevyjde vám počet skoků, abyste se do něho dostali, protože vám padne vyšší hodnota, nestojíte ale musíte jet dál, takže Nebíčko minete a celou cestu děláte znovu. S naší kostkou je totiž hra velice rychlá. Museli jsme si pravidla upravit, neb polední přestávka je krátká…

No, tak to je asi všechno. Přeju vám báječnou zábavu, milánkové!

Anna Marie Baldrian, Stockerau 1946